Historie Sokola – členské průkazy

Základem České obce sokolské jsou tělocvičné jednoty, z nichž první vznikla pod názvem Sokol Pražský (Tělocvičná jednota pražská).  dne 16. února 1862(považováno za datum vzniku Sokola).

Hlavními tvůrci a zakladateli byli Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří vdechli organizaci ideovou i programovou náplň v duchu starořecké kalokagathie. Zejména prvý z nich,profesor estetiky na české technice, dovedl přesvědčit své vrstevníky o síle antické myšlenky harmonického rozvoje krásy tělesné a ušlechtilosti duševní (hlavní to ideou kalokagathie) tak, že se tento ideál stal trvalým ideovým základem Sokola.

Prostředkem pro tyto cíle je spolková činnost charakteru tělocvičného (zahrnujíc v to i činnost sportovní, hry, turistiku a pobyt v přírodě), kulturně-výchovného (divadlo,různé formy hudební, přednášky, výstavy), čtenářského i společenského (výlety, vycházky, akademie, společenská shromáždění, sjezdy účastníků různých sokolských podniků apod.)

Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrůstal počet jednot v celých Čechách. Český národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národně-osvobozeneckém úsilí. Velký význam v rozvoji sokolství měla Tyršova programová stať „Náš úkol, směr a cíl“, kterou autor publikoval v časopise SOKOL v r. 1871. Její myšlenky mají v hlavních rysech pro Sokol platnost dodnes.

I Sokol ovšem postihl od počátku sedmdesátých let přechodný útlum v důsledku určité malátnosti celé společnosti, způsobené vnitropolitickým vývojem. Teprve sjezd sokolských jednot v červnu 1882, spojený s 1. sletem sokolstva na Střeleckém ostrově znamenal překonání vnitřní krize a opětné zpevňování organizace. Vznikají první župy a v r. 1889 i Česká obec Sokolská. V r. 1896 potom též Svaz českoslovanského Sokolstva. Od té doby se stal vzestup sokolského hnutí již nezadržitelný. Určitými programovými předěly byly t.zv. valné sjezdy (kterých se v historii Sokola zatím uskutečnilo v nepravidelných intervalech celkem 8 ) a také všesokolské slety, které se postupně konaly v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948 a konečně po více než 40letém přerušení v r. 1994.

Představitelem Sokola je starosta se svými místostarosty. Počet místostarostů není přesně stanoven. Zpravidla bývají 2-3. Výborem, konaným v rámci 8. sjezdu,který se konal v r. 2007, byl starostou ČOS zvolen Doc. Ing.  Jaroslav Bernard, CSc. V současné době má ČOS na 186.000 členů (dětí, mládeže, dospělých)

Všesokolské slety

Slety působily radost a hrdost statisícům cvičenců i činovníků, kteří svou nadšenou prací k jejich úspěchu přispívali.

Historický přehled :

I. sokolský slet – 1882
Konal se na Střeleckém ostrově v červnu.za účasti cvičenců a činovníků ze 76 jednot Čech a Moravy, ale také z Lublaně,Záhřebu a z USA. Ve slavnostním průvodu prošlo vyzdobenou Prahou 1082 sokolů. Hromadné cvičení předvedl ona Střeleckém ostrově 700 jednotně oblečených cvičenců,kterým velel z náčelnického můstku sám dr.Tyrš. Na vysoké úrovni pak vystoupilo 40 družstev na nářadí, svezené sem z pražských sokoloven a škol. Večer se konaly besedy a veselice.Ohlas prvního velkého vystoupení sokolstva byl mimořádný

II. všesokolský slet – 1891
Tento slet se konal ve dnech jubilejní výstavy, na které měl Sokol též svou exposici. Koncem června vystoupilo během tří dnů ve Stromovce 2310 sokolů ze 260 jednot ve společných cvičeních (již s hudebním doprovodem) a 65 družstev v gymnastických závodech. Průvodu se účastnilo již 5600 sokolů..Přítomné byly též delegace slovanských států a gymnasti z Francie.

III. všesokolský slet – 1895
Konal se v době, kdy byla v Praze Národopisná výstava. Na té měl Sokol také svůj stánek, kde vystavoval m.j. vzorové zařízení tělocvičny. Na slet přijely výpravy cvičenců z Chorvatska, Slovinska, Polska, Francie a Ameriky. Poprvé se cvičilo na letenské pláni. Ve dvou hlavních dnech vystoupilo kromě 4287 mužů z 346 jednot poprvé i 715 dorostenců s tyčemi a sokolská jízda na koních. Na nářadí pak soutěžilo 439 družstev. V průvodu prošlo Prahou 7533 domácích sokolů a 1400 zahraničních hostů

IV.všesokolský slet – 1901
Na letenské pláni vystoupilo během tří hlavních sletových dnů již 6705 mužů, 1980 dorostenců a poprvé v historii i 867 žen s kuželi. Kromě toho i sokolská jízda. Všichni cvičili s hudebním doprovodem. Gymnastických závodů se zúčastnilo 734 družstev. Soutěžili též sokolové z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Průvodu se zúčastnilo 11000 krojovaných sokolů. Konala se též sokolská výstava, pro níž plakát vytvořil Mikoláš Aleš.

V. všesokolský slet – 1907
Je považován za první “velký slet”. Program byl rozložen na čtyři červnové neděle. Kromě 7600 mužů cvičilo též 2500 žen a 2800 žáků a dorostenců. Přijely výpravy ze slovanských států, ale i z Francie, Ameriky a některých velkých evropských měst. Poprvé byla provedena sletová scéna – nazvaná šachy (znázorňovala vítězství Žižky nad Zikmundem v r.1422). Průvodu se zúčastnilo 12 535 krojovaných sokolů a 115 jezdců na koních. Uskutečnily se obecné sokolské závody a poprvé též přebory Evropské gymnastické federace, ze kterých si sokolové odnesli prvenství. Účastnilo se 1200 závodníků. Ve sletových dnech se konaly veselice, regata na Vltavě, ohňostroj, slavnostní představení Libuše v Národním divadle atd.

VI. všesokolský slet – 1912
Byl uspořádán k 50. výročí založení Sokola a také jako „Slet slovanského sokolstva“. Konal se stále ještě na Letné před 70000 diváky. Sletové dny probíhaly po celý červen. Nejdříve vystoupilo sokolské a školní žactvo. Na dnech dorostu se zúčastnilo 8000 cvičenců. Na hlavních dnech cvičilo 11000mužů a 5600 žen. Společných skladeb se účastnili i cvičenci slovanských národů a sokolové francouzští a američtí.. O přebornické tituly soutěžilo více než 2000 cvičenců. Na tribunách se vystřídalo 170000 diváků. V průvodu prošlo Prahou přes 22000 sokolů. Vyvrcholením sletových dnů se stala scéna „Marathón“ s 1500 účastníky. Byl to hold helénské kultuře a znázornění boje malého národa za svébytnost.

VII. všesokolský slet – 1920
Byl prvním v samostatné republice a zároveň posledním, uskutečněným na letenské pláni. Jeho uskutečnění 2 roky po válce v době nedostatku potravin i špatně fungující dopravy bylo velmi odvážným činem, který však se podařil díky nesmírné obětavosti jak cvičenců, tak organizátorů. Vystoupilo na něm přes 100000 cvičenců , vystoupila také nová čs. armáda. Sletové dny probíhaly opět po celý červen. 20. června byl prvním samostatným sletem dorostu, který měl také svůj průvod. Průvodu členstva se účastnilo 35000 mužů a poprvé též 13000 krojovaných žen. Jako tradičně se účastnili i delegace sokolů ze zahraničí, tentokrát i z Belgie a Švédska. Sletová scéna znázorňovala stavbu sochy svobody – na oslavu státní samostatnosti.

VIII. všesokolský slet – 1926
Poprvé se sletiště přeneslo na Strahov s tribunami pro 130000 diváků. Konaly se středoškolské hry s 15000 cvičenci, potom dny žactva s 12000 dětmi. Dorostu se zúčastnilo 25000, členstva 60000 ze 13 zemí. Samostatná cvičení měli i starší muži, vybrané cvičenky na kladinách, čs. vojsko a jugoslávská armáda. Celkem se zúčastnilo 144000 cvičenců a v průvodech prošlo Prahou 81 160 krojovaných účastníků. Gymnastických závodů o přebor ČOS a Svazu slovanského sokolstva se zúčastnilo 200 družstev. Uskutečnily se dvě sletové scény : „Kde domov můj“, vyjadřující lásku k mladé republice a „Slovanské bratrstvo“.

IX. všesokolský slet – 1932
Byl uspořádán na počest 100. výročí narození dr. Miroslava Tyrše a 70 let trvání Sokola. Tribuny Strahovského stadionu, na kterém se cvičilo pojaly již 150000 diváků. Na začátku června vystoupilo 32500 žáků a žákyň, na III středoškolských hrách 15000 studentů, ve dnech dorostu 57000 cvičenců a během hlavních dnů celkem 188000 cvičenců. Program obohatili sokolská jízda a armáda tzv. Malé dohody. Několikrát byla předvedena sletová scéna, nazvaná „Tyršův sen“. Prahou prošly postupně průvody s celkovým počtem 104600krojovaných účastníků. Konalo se mnoho soutěží, v přeboru Svazu slovanského sokolstva závodily již i ženy. Proběhla výstava v Průmyslovém paláci. Organizaci této mohutné akce pomáhala armáda i různá ministerstva.

X. všesokolský slet – 1938
Konal se v domě vrcholícího ohrožení ČSR německým fašismem. Slet byl proto výrazem odhodlání bránit vlast. Jako již při minulém sletu, uskutečnily se během června středoškolské hry, samostatné dny žactva, dorostu. Uskutečnil se i den brannosti. Hlavní sletové dny se uskutečnily začátkem července. Zde vystoupil při prostných mužů dvojnásobný počet cvičenců – téměř 30000 (cvičili i mezi značkami). Byla to slavná „Přísaha republice“ od Fr. Pecháčka (ten byl potom za války popraven). Dalším grandiózním cvičením byl rej 30000žen. Také ve všech ostatních cvičeních vystoupil rekordní počet cvičenců. Byl to největší slet a poslední manifestace českého národa před Mnichovem.

XI. všesokolský slet – 1948
Byl posledním před 40letou nucenou odmlkou Sokola. Konal se v napjaté atmosféře, po čistkách v řadách činovníků. Již v roce 1947 se konaly předsletové slavnosti škol za účasti 190 tisíc cvičících. V červnu se konal slet sokolského žactva s účastí téměř 100 tisíc cvičících.. Následovaly dny dorostu a po nich hlavní sletové dny, kde cvičilo m.j. přes 60000 mužů a 66000žen. Vyvrcholením byla Medunova prostná mužů podtržená chorálem na paměť padlých sokolů. Za nejúspěšnější však byla považována skladba žen s kužely, kterou musely ženy opakovat (poprvé a naposledy), přesto, že cvičily v loužích a mokrých úborech. Ve všech sletových průvodech počínaje žactvem se provolávala sláva prezidentu Benešovi, který tehdy byl již nahrazen Gottwaldem. Ten byl naopak ostentativně ignorován.I to jistě přispělo k postupné likvidaci Sokola. Na místě tehdy bylo několik desítek sokolů zatčeno. Celkově se XI. sletu účastnilo přes půl milionů cvičenců. XI. všesokolský slet byl nevídanou manifestací proti nastupujícímu komunismu.

XII. všesokolský slet – 1994
Uskutečnil se po 46 leté odmlce v Praze ve dnech 1.-7. července 1994. Dlouhá doba nečinnosti Sokola se přirozeně projevila na účasti cvičenců. Na Strahově vystoupilo dvakrát 23000 cvičenců, z toho asi 1800 ze zahraničí. Tomuto počtu byla přizpůsobena plocha i choreografie skladeb. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Druhý sletový den navštívil i prezident Václav Havel. Slet ukázal, že Sokol stále žije a že schopnost zorganizovat toto dílo dává dobré předpoklady i pro budoucnost.Byl přijat s velkým zájmem veřejnosti domácí i zahraniční. Přijaly ho i veřejné instituce, které ochotně spolupracovaly při ubytování, stravování, dopravě apod.

XIII.všesokolský slet – 2000
Byl zatím posledním sletem. Uskutečnil se v rámci Národních dnů kultury a sportu sice též na Strahově, ale na Rošického stadionu a to především z důvodů finančních. Nebylo totiž v silách sokolů dát do počádku Velký sletový stadion, o který se v mezidobí sletů nikdo nebyl schopen starat. Díky organizačním schopnostem sokolských pořadatelů však byly s úspěchem překonány problémy, vyplývajícími s pro tyto účely méně vhodným stadionem. Více viz samoastatná hesla v hlavní nabídce (menu), týkající se tohoto sletu


Srpen/2019
PoÚtStČtSoNe
31   1234
32567891011
3312131415161718
3419202122232425
35262728293031 

Pranostika
na tento měsíc: Další>>
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.

Kontakt: mail@scanzen.cz

Kniha: Lidové lékařství
Přehled sběru léčivých prostlin pro tento měsíc Další>>
RostlinaCo sbíráme
Borůvka černálisty, plody
Heřmánek květy
Hluchavka bílá květy
Chrpa květy
Chmel šištice
Jablečník obecný nať
Jitrocel listy
Levandule lékařská květy, nať
Meduňka lékařská listy, nať
Měsíček zahradní květy
Řebříček nať, květy
Řepík lékařský nať
Sedmikráska květy, listy
Třezalka nať, květ